Na zámku v Lánech byl právě odhalen tajemný dopis s údajnými posledními slovy prvního československého prezidenta, tatíčka národa, T. G. Masaryka. Prezident měl dopis nadiktovat synovi v posledních dnech před smrtí.
Tajemník prezidentova syna Jana Masaryka, pan Antonín Sum, k němuž obálka jeho prostřednictví doputovala, a který ji po dobu minulého režimu uchovával v exilu. Ještě v roce 1996, kdy již byl pan Sum zpátky v Československu a započal Národnímu archivu předávat fondy z pozůstalosti Jana Masaryka, po dohodě s pozůstalou rodinou neseznali, že je příhodná doba ke zveřejnění tohoto dopisu. Sum předal roku 2005 zapečetěnou zprávu Národnímu archivu s požadavkem otevřít obálku 19. 9. 2025.
Slavnostnímu rozpečetění měl na starosti Český rozhlas Radiožurnál a mezi čestnými hosty byl přítomen i prezident republiky Petr Pavel, stejně jako prapravnuk T. G. Masaryka Tomáš Kotík a na dálku z USA i jeho matka Charlotta Kotíková. Historickou obec zastupovala doktorka Dagmar Hájková, která se moderními českými dějinami profesně zabývá. Všichni krátce vystoupili a sdělili své přání, co by měl poslední Masarykův dopis obsahovat.
Slavnostní rozpečetění posledního dopisu T. G. Masaryka
Promluvil rovněž generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Z jeho projevu zaujala vybídka k poslechu archivovaných materiálů Českého rozhlasu, navštívit badatelnu Českého rozhlasu a zmínil i připravovanou e-badatelnu rozhlasu, která bádání ještě více usnadní.
Jak to nakonec dopadlo?
Co obsahuje obálka s posledními slovy T. G. Masaryka?
Poslední slova jsou velmi kontroverzní. Podle historičky Hájkové je dost možná dopis napsán již r. 1934, nejde tudíž o dopis psaný před smrtí, byť se již tehdy Masaryk domníval, že umírá. Dopis, přesněji přepis Masarykových slov zaznamenaný Janem Masarykem, má asi 5 stran a je dle očekávání psán většinově v angličtině, kterou Masarykovi doma běžně hovořili, s několika českými vpisy.
V dopise mluví o své blížící se smrti, přípravách pohřbu, který si přeje jako velkou událost, dále o osudech země a obyvatel a nutnosti vzdělávat se, abychom něco dokázali. Několikrát se rovněž opakuje, abychom byli opatrní a nedělali chyby, snad ve spojitosti se vzrůstajícím nacismem ohrožujícím Československo.
Největší kontroverze vzbuzuje část, kde Masaryk hovoří o tom, že Němce v zemi chceme, ale neměli by dostat více, než jim náleží a o vůdce slovenských autonomistů Andreji Hlinkovi se vyjadřuje jako o hlupákovi. Kritický je i vůči české mentalitě, praktičtí, pracovití, ale kradou. Němci jsou
první otevření obálky s posledním dopisem TGM
„Jestliže lidé jsou nevzdělaní a hloupí, nemůžete toho moc udělat“
V následujících hodinách, spíše dnech a týdnech, bude ještě probíhat kontrola dopisu, ověřování jeho stavu a autenticity a především přesnější překlad. Ten zde rovněž doplníme.
Tolik tedy k domnělému odkazu T. G. Masaryka.
Odkaz na stránku Radiožurnálu připravenou k dané události: ZDE.
Napsat komentář