- falšování potravin – Porušování prostředků k výživě člověka sloužících za účelem dosažení většího zisku
Už naši předkové na přelomu století bojovali s neduhem falšování potravin. Občan se však nemusel mít na pozoru jen před pančovaným alkoholem či znehodnoceným jídlem, jejichž konzumace mohla vést k vážným zdravotním následkům. Nebezpečným se stalo i takové cukroví, ředilo se např. mléko, za príma dochucovadlo byla předkládána „umělá zrnka pepře ze škrobu“, největší obavy však způsobovala kvalita masa a uzenářských výrobků.
Ottův slovník naučný
heslo: Falšování potravin a pochutin
Porušování prostředků k výživě člověka sloužících za účelem dosažení většího zisku rozmohlo se v posledních několika desítiletích v ohromné míře. Důkaz toho zajisté není třeba blíže přiváděti, poněvadž jeden každý má příležitost pozorování toho druhu činiti.
Příčiny
Ohlédneme-li se poněkud po činitelích, které spolupůsobily jednak ku vzniku, jednak ku vzrůstu zla vytčeného k výši a rozsahu nynějšímu, musíme kromě egoismu lidského poukázati:
- k principu dělení práce,
- k neobyčejnému rozmachu a rozkvětu věd technických a chemických doby novější.
Co se týče principu dělení práce, byl a jest ovšem týž pro vývoj a pokrok lidský činitelem nejzávažnějším, i děkuje mu člověk vše, čím nyní jest. Na druhé straně lze však říci, že jest sdružen vůbec s velikými škodami a závadami zdravotními, jež organismus lidský oslabují a ničí.
Lze bezpečně tvrditi, že možno označiti princip dělení práce za vlastní podnět ku vzniku největší části závad zdravotních, jichž význam právě v době nejnovější s rozkvětem věd hygienických doznává náležitého ocenění a objasnění. Rovněž falšování potravin stojí v příčinné souvislosti s tímto principem.
Jen pokud členové rodin neb kmenů opatřování a výrobu potravin sami si obstarávali, bylo vyloučeno požívání potravin jakkoli porušených. Jakmile však začala se mezi kmeny objevovati dělba práce, tak že na př. jedni se obírali pracemi rolnickými a druzí hotovili předměty řemeslné, při čemž jedni od druhých výrobky kupovali neb vyměňovali, nastala možnost takové úpravy potravinových výrobků, při níž upuštěno od zásady solidnosti, totiž nabízeti a prodávati je v kvalitě, jež odpovídá skutečné ceně, a ve stavu tom, jak je příroda poskytuje. Pomůcky, jež sloužily v prvních dobách k dosažení účelu naznačeného, byly ovšem velmi jednoduché, odpovídajíce nízkému stupni vývoje člověka a jeho nezkušenosti.
Tak vešlo asi nejdříve v užívání jednak zřeďování pomocí vody, jednak úprava, mající za účel zlepšení vzhledu neb zakrytí nějakého nedostatku, který při prodeji by nezůstal nepovšimnut. Později, zvláště v novější době, kdy vědomosti lidské značně se rozmohly a kdy zejména vědy chemické netušeného rozkvětu dospěly, použito vymožeností ducha lidského k tomu, aby dosáhlo se zisku největšího přísadou látek méně cenných, často i zdraví lidské ohrožujících, nebo přípravkami zcela uměle vyrobenými, které však pro nezasvěceného neb nezkušeného odběratele jako takové patrny nejsou.
Lze dále za to míti, že vedle hlavních těchto činitelů také svobodná tržba a svoboda živnostenská a z nich vyplývající velká konkurence přispěly značnou měrou k porušování potravin za účelem naznačeným. Tak dostoupil tento nesolidní směr v obchodu s předměty sloužícími výživě v posledních létech té výše, že zejména ve velikých městech našlo by se málo potravin neb pochutin, o jichž úpravu za účelem většího zisku vtip ziskuchtivých obchodníků neb producentů by se nebyl pokusil.
Druhy falšování
Způsob, jakým se to děje, jest dle povahy zboží velmi rozličný. Z povšechného stanoviska lze vytknouti celkem následující možnosti:
- Smícháváni zboží jakosti horší s lepším (slévání vína).
- Použití méně cenných surovin k přípravě jistých potravin (na př. masa koňského nebo masa ze zdechlých kusů pro výrobky uzenářské, rýže místo ječmene při vaření piva a j.).
- Znehodnocování potravin určitými výkony (sbírání mléka neb zřeďování ho vodou, extrakce étherických olejů z koření a j., prodej vyvařených a opět usušených listů čajových atd.).
- Přidávání látek neb přípravek téměř bezcenných (na př. máty do roztlučeného koření, sádry do mouky, síranu barnatého do cukroví a j.).
- Zlepšování vzhledu, zakrývání určitých vlastností, jakož i zadržování jistých pochodů chemických v potravinách zvláštními přísadami (barvení másla, přísada sody do mléka, přísada chemických sloučenin, jež fermentativní pochody v potravinách zdržují neb ruší).
- Výroba přípravek umělých (margarinové máslo), často i takových, které mají s pravým zbožím společný toliko zevnější vzhled (umělá zrnka pepře ze škrobu a j.).
Zdravotní rizika
Sluší k tomu poukázati, že mohou z prodeje potravin, jež některým z naznačených způsobů byly porušeny, vedle škody hmotné pro odběratele vyplynouti i velká nebezpečí zdravotní; neboť často nejsou producenti u volbě prostředků pranic vybíraví. Tak byly konstatovány nesčíslněkráte otravy po cukroví, k jehož přípravě užito sloučenin jedovatých (zejména sloučenin chromu). Rovněž infekce vznikající následkem požití masa neb uzenářského zboží, zhotoveného z dobytčat zachvácených nakažlivými nemocmi, jsou zjevem velmi častým.
Jak vytčeno, dostoupilo falšování předmětů sloužících k výživě člověka, zejména v poslední době, ohromné výše. Bylo pak pozorováno, že čím obecněji se jistého zboží potravinového užívá, tím více se falšuje. Na doklad možno uvésti porušování mléka sbíráním neb přiléváním vody, o jehož rozsahu mají zajisté i neodborné širší kruhy náležitou vědomost.
Jest zřejmo, že k zjevům těmto, jimiž občané státní nejen o ohromné obnosy peněžní se podvádějí, ale i na zdraví nebezpečně se ohrožují, nemohlo zůstati ni zákonodárství nečinno.
—
Prevence proti neduhu a zákonná opatření jsou delšího rozsahu a přikládám je zde pro zájemce: Falšování potravin (.pdf)
